Roubenka50

Nad jičínskou kotlinou se ze severu tyčí dva dominantní kopce a na jednom z nich byl vystavěn hrad Kumburk. Původní majestátní hrad poničila až v 17. století císařská armáda. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Hrad založil ve 14. století Markvart z Vartemberka. Během husitských válek bylo k hradu pravděpodobně přistavěno vnější opevnění. Jednotlivé části hradu byly stavěny spirálovitě nad sebou. Zajímavostí hradu je, že v 17. století sloužil jako vězení nejen pro zločince, ale i pro "rodinné potřeby" majitelů hradu – například Zikmund Smiřický zde od roku 1607 po jedenáct let věznil svou dceru Elišku, která se provinila tím, že se zamilovala do neurozeného nápadníka, tedy kováře ze selského rodu.   Kumburku zasadili největší ránu Švédové, kteří jej během třicetileté války zpustošili a v roce 1658 byl na přikaz císaře Leopolda zcela zbořen. Císař se obával o svou vládu nad zemí a rozkázal proto pobořit hrady s kvalitním opevněním. O zřícenině koluje spousta tajemných pověstí – je zde prý ukryt velký poklad hlídaný kohoutem s ohnivýma očima. A také se zde čas od času zjevuje přízrak panny Meluzíny a smutného myslivce. Vyhlídková věž hradu Kumburk V současnosti se o správu hradu stará Sdružení pro záchranu hradu Kumburku, které se postaralo o vybudování vyhlídkové věže, ze které se vám naskytne nezapomenutelný výhled do všech světových stran. Za jasného počasí je vidět na desítky kilometrů daleko a jako na dlani tak budete mít celou oblast lehce zvlněné krajiny Jičínské pahorkatiny a Krkonošského podhůří. Tento výhled miloval také Karel Hynek Mácha, jehož pamětní desku zde naleznete. K hradu vede nejbližší cesta od vlakové zastávky Syřenov po žluté turistické stezce (3 km) nebo z Nové a Staré Paky (4 km). Oblíbenou výletní trasou je také cesta po červené turistické značce z Ploužnice (7 km)https://www.kumburk.cz/index.htm

Ski areál Máchovka najdete u zimního stadiónu v Nové Pace. Milovníkům zimních sportů nabízí sjezdovku, snowpark i běžkařské tratě v okolí areálu. Nejen v Krkonoších si zalyžujete – v příjemném podkrkonošském městečku Nová Paka nabízí vyznavačům zimních sportů sjezdovku s vlekem, běžecké trati i zimní stadion. U nástupní stanice se nachází parkoviště i restaurace, kam si můžete zajít na dobrý oběd a kde najdete také WC i pro imobilní. Sjezdovky jsou technicky zasněžovány smíšeným systémem vrtulových kanonů a zasněžovacích tyčí. Sjezdovky jsou denně upravovány rolbami PistenBully a Leitner. V areálu, který je vybaven snowparkem a skicrossovou tratí, je také dětský park s lyžařským kolotočem.   Sjezdové lyžování Sjezdovka je osvětlená, pravidelně zasněžovaná a vybavená vlekem typu Tatrapoma, denní úprava rolbou. Červená sjezdovka o délce 400 m je vybavena vlekem typu Dopelmayr. K dispozici je také lyžařský vlek lanový pro děti délky 60 m a lyžařský pás pro výuku lyžování délky 30 m. Sjezdové tratě jsou vybaveny měřicím zařízením pro závody i veřejnost. Nechybí zde ani půjčovna vybavení.   Běžecké tratě v okolí Nové Paky Běžecké tratě spojují Novou Paku s restaurací na Klepandě v Syřenově, s Brdem a Staropackými horami. Klasicky si můžete zalyžovat na okruhu pro klasiku, který měří 20 km, okruh pro bruslení pak 6 km.

Východně od Nové Paky v severovýchodních Čechách se rozkládá přírodní památka Novopacký vodopád (někdy nazývaná také Novopacké nebo Sýkornické vodopády). V hezké rokli se tady nachází hned dva vodopády - zatímco ten Horní je vysoký asi 4 kilometry, ten Dolní spadá z výšky 8 metrů. Kdo si chce užít hezkou podívanou, měl by sem vyrazit na jaře, když v horách taje sníh, nebo v zimě, kdy vodopády často zamrzají. Zajímavý kaňon je domovem pěkného smíšeného lesa i řady druhů živočichů, mezi nimi například strakapouda nebo skokana hnědého. Kdo se chce dozvědět více, může se těšit na informační tabuli, u spodního vodopádu pak na lavičku s hezkým výhledem. K vodpádům se dá dojít několika různými cestami: z Vrchoviny vede modrá turistická značka, z Nové Paky potom červená do Stupné, z ní se následně odpojuje několik lesních cest, na kterých určitě nikdo nezabloudí. Ze Štikova je možné dojít po zelené ke studánce Elixír života, odtud pak pokračuje dobře značená naučná stezka Sýkornice. Kdo nemá vlastní dopravu, může se do Nové Paky svézt vlakem, odtud pak pokračovat asi 5 kilometrů pěšky.

Nejznámější částí Českého ráje jsou bezpochyby Prachovské skály, ráj pro horolezce. Toto skalní město leží necelých 10 km severozápadně od města Jičín. Vybrat si můžete z několika prohlídkových okruhů. Silně rozčleněná plošina vznikla z usazenin pískovců, slínovců a opuk v druhohorách. Křídovými horninami pronikly v neogénu drobná vulkanická tělěsa a přispěly tím k rozrušení celistvosti plošiny, která se začala působením vody a větru rozpadat na jednotlivé skalní bloky, věže a sloupy. Skalní útvary Prachovských skal dosahují výšky až 40 metrů.   Hustá síť turistických značek vás provede roklemi, stržemi, úžlabinami, po vršcích pískovcových skal s vyhlídkami a kouzelnými zákoutími. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Vyhlídka Českého ráje, Americká sluj, vyhlídka prof. Hekena či Císařská chodba. V horkých letních dnech se unavení turisté mohou osvěžit v přírodním koupališti U Pelíška, pojmenovaném po duchu těchto skal.   Okruhy Prachovských skal Velký okruh vás seznámí s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy. Pro méně náročnou prohlídku skal vám poslouží kratší Malý okruh, asi 1,5 km dlouhý, který vede nádherným prostředím Císařské chodby a najdete zde dvě vyhlídky. Trasa pro kočárky vede na čertovu kuchyni a k rozcestí U buku (buk tu po orkánu Kirill již bohužel nestojí). Odtud se můžete vydat po červené turistické značce od Křížkovského vyhlídky až po vyhlídku Pechovu. Zpět se musíte vrátit stejnou trasou. Upozorňujeme, že kočárek by měl být vhodný na cestování, nejlépe sportovní. S kočárky se také varujte vstupu na schodiště turistických okruhů, kde byste brzy narazili na neschůdné části! Středem skal prochízí červená turistická značka, která však není okružní. Vede od vstupu do skal v Prachově k turistické chatě a výstupu ze skal v Zámostí-Blatech. Prochází kolem vyhlídek a také Císařskou chodbou.   Ráj pro turisty i horolezce V roce 1933 bylo území prohlášeno za přírodní rezervaci a v roce 2002 byla rezervace připojena k Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Nachází se tu pozůstatky středověkého hradu Pařez a velké množství vyhlídek. Z lesa vystupují obří pískovcové skály, mezi kterými vedou úzké cestičky a strmé schůdky. Mají také nejstarší lezeckou historii v zemi. Střed tvoří romantické skalní město štíhlých vysokých věží a pilířů, mezi kterými jsou hluboké a těsné rokle.

Přijďte si prohlédnout perlu Podkrkonoší ležící uprostřed tohoto nádherného kraje, hrad se zajímavým názvem Pecka. Z hradní vyhlídky si tak můžete v plné kráse prohlédnout centrální masív Krkonoš se Sněžkou a Černou horou či nejvyšší bod regionu, vrch Zvičina (671 m n.m.). Prohlídková trasa peckovského hradu zahrnuje prohlídku v rekonstruovaném Harantovském paláci, kde najdete sedm interiérových místností, mučírnu a sklepení. Expozice v prvním a druhém patře je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo nejznámějšího majitele Pecky – cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a obecněji na období renesance a raného baroka. Jedna z místností je věnována životu venkovských lidí v Podkrkonoší. Zajímavou částí je prohlídka stylové černé kuchyně s funkčním renesančním krbem a sklepení prostory s mučírnou. Ve středověké mučírně jsou k vidění nejznámější mučidla, od skřipce a rumpálu, až po španělskou botu. Hradní sklepení je přístupné od roku 1993. Od stejné doby funguje jako galerie českého moderního umění. Zpestření prohlídky představuje autentická ukázka melodií ze sto let starého orchestrionu. Zajímavostí hradu Pecka je nasvícená, 56 metrů hluboká, studna v jižní části nádvoří. Druhý prohlídkový okruh se jmenuje Harantovské sklepy. Expozice dává nahlédnout do každodenního života hradu za působení Kryštofa Haranta. Vychází z dobových dokumentů, především ze soupisu Harantova majetku z roku 1621, a přibližuje nejen tehdejší zásobování zámku, uskladňování potravin a přípravu jídla, ale také stravování a hygienu Harantovy rodiny. Kromě vinného a pivního sklepu a spižíren je v expozici naznačena také hodovní síň Veselka a láznička. Prohlídka je doplněna o středověkou mučírnu. Tuto trasu doporučujeme také rodinám s dětmi, které se mohou prostřednictvím několika interaktivních prvků historie dotknout i hravým způsobem.   Z historie hradu Peckovský zámek zaznamenal největší rozkvět na začátku 17. století, kdy zde pobýval všestranně vzdělaný renesanční intelektuál Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621). Strávil zde poslední a zároveň nejplodnější etapu svého života. Do české historie se Kryštof Harant zapsal jako cestovatel, hudební skladatel, spisovatel a politik.

Vyhlídková věž na vysílači Kozinec se nachází u obce Vidochov. Z výšky 33 metrů jsou vidět Krkonoše, Orlické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Zvičina i Český ráj. Pokud patříte k milovníkům dalekých rozhledů, nenechte si ujít úžasný výhled ze 33 metrů vysokého kovového skeletu, odkud je vidět na všechny světové strany, především pak na Krkonoše. Konstrukce s vyhlídkovou plošinou totiž patří jednomu z mobilních operátorů, který ji otevře veřejnosti každou sobotu od 12 do 17 hodin. Rozhledna je dostupná autem z Nové Paky po silnici číslo 16 směrem na Krkonoše – po 3,5 km uvidíte odbočku na Vidochov, kde můžete zaparkovat. Potom je třeba dojít k rozhledně pěšky necelé dva kilometry. Vlakem lze dojet do Nové Paky a dále se pak vydejte po zelené turistické značce cca 4 km přímo na vrch Kozinec.

Tichánkova rozhledna se nachází na vrchu Tábor (678 m. n. m.), vypínajícím se nad Lomnicí nad Popelkou. Na vrchol kopce je možno dojet autem i autobusem, je zde velké bezplatné parkoviště, kde je možné nechat auto. Je možnost si prohlédnout barokní kostel Proměnění Páně (výstavba roku 1704) a poté se vydat na Tichánkovu rozhlednu. Dřevěná vyhlídková věž zde stávala již v roce 1888, avšak po devíti letech musela být stržena, protože dřevěná konstrukce vlivem povětrnostních podmínek hnila a nebyla již bezpečná. Nová cihlová rozhledna byla na jejím místě postavena a veřejnosti zpřístupněna až roku 1911. Velice rychle se stala oblíbeným a vyhledávaným místem turistů a tak byla v roce 1913 hned vedle rozhledny postavena turistická chata, sloužící k ubytování a občerstvení návštěvníků. Po změně majitelů byla řadu let chata zavřená a chátrala, až v roce 2006 byla chata přestavěna novým majitelem na penzion a o rok později se dočkala rekonstrukce i samotná rozhledna. Rozhledna je vysoká 35 metrů, vede na ní 145 schodů vnitřkem věže. Vstup na rozhlednu je zpoplatněný (20,-Kč/osoba) – je zde samoobslužný turniket na mince. Z vrcholu věže je krásný výhled na Lomnici nad Popelkou, na Jičín a okolní kopce Zebín a Kozákov, vidět můžeme také Trosky, Bezděz, Černou horu, panorama Jizerských hor a Krkonoš. Allainova věž byla postavena v roce 1862 knížecím stavitelem Pruvotem při pramench Cidliny a pojmenována podle jednoho z knížat Rohanů. Kruhová věž v novogotickém stylu z bílých pískovcových kvádrů měří 13 metrů. Původně sloužila jako romantická vyhlídka, později byla používána jako posed. Vydáte-li se po modré značce od Tichánkovy rozhledny stojící jižně od Lomnice nad Popelkou směrem na obec Cidlina, narazíte v lese na Allainovu věž. Ta byla vybudována v roce 1862 stavitelem Pruvotem v novogotickém stylu. Své pojmenování dostala po Allainovi, knížeti z Rohanů, který tragicky zahynul při koňských dostizích. Na jeho památku byl také vybudován Allainův kříž na svazích vrchu Tábor. Věž má půdorys osmiúhelníka, směrem východním a západním se otevírají okna, směrem jižním a severním směřují dveřní otvory. Nadmořská výška věže je 540 m n. m.

Tento krásný památný strom je tak trochu samotář. Kolem něj totiž nejsou žádné jiné stromy, jen zvlněná louka a červená půda, kterou můžete spatřit i ve snímku Jana Svěráka „Kuky se vrací“. Roškopovská babyka je jedním z největších exemplářů svého druhu v Královéhradeckém kraji. V dutině kmene ukrývá indicie k hledání kešky. Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky. Auto lze nechat u zastávky Stará Paka, Roškopov u kříže a odtud se vydat pěšky na sever k babyce, která leží ve vzdálenosti cca 1 km. Případně můžete udělat kratší či delší pěší okruh (3,2 km nebo 3,9 km).